blog

Pokud máte během letních dnů chuť na oddychové čtení, ale dáváte přednost populárně naučné literatuře, ideální volbou pro vás bude Lepší polovička: Proč jsou ženy geneticky silnější. Kniha uznávaného lékaře a vědce Shäron a Moalema boří mýtus o takzvaném slabším pohlaví a rozhodně není určená pouze ženám, jak by se podle názvu mohlo zdát. Autor v ní publikuje seriózní vědecké poznatky, ke kterým došel během svého více než dvacetiletého bádání na poli neurogenetiky. Dozvíte se mimo jiné odpovědi na otázky, proč se ženy dokážou lépe vypořádat s nádorovým onemocněním, s hladem a proč vidí svět v širším barevném spektru. Moalem předkládá spoustu zajímavých historek z vlastní lékařské praxe, ale vrací se i k příběhům z dávné minulosti, kdy vědci měli trnitou cestu při prosazování svých názorů a pro učené ženy to platilo dvojnásob.

Kromě klasické sci-fi Stanisława Lema nebo Raye Bradburyho si občas v Knize Zlín vyhlédneme i moderní vědeckofantastickou literaturu. Jedním z takových titulů je Pomsta mlokům Australana Maxe Barryho, který proslul hlavně svým v češtině dosud nevydaným románem Lexicon o moci slov. Sci-fi z roku 2020, v originálu pojmenované Providence, ovšem pojednává o boji s mimozemskou rasou mloků. Nešlo tedy nevyužít příležitosti, která se v návaznosti na slavné dílo Karla Čapka nabízela, a český název díla jsme si proto trochu upravili… A o čem konkrétně Pomsta mlokům je?

Vybrali jsme pro vás ukázku z nové povídkové sbírky autora severské krimi – Joa Nesbøho. Pomsta a spravedlnost, láska až za hrob a palčivá nenávist. Oko za oko, zub za zub. Vyprávění o odplatě z postpandemické Ameriky, zpověď vědce, který objevil lék proti stárnutí, střet zabijáků připomínající šachovou partii, soupeření dvou mladíků o tutéž dívku a synův boj s otcem o dědictví. Mrazivé příběhy ukazují nedalekou budoucnost, v níž se zhroutila tradiční společnost. Spolehnout se dá už jen na rodinu a blízké přátele – a někdy ani to ne.

Málokdy se stane, že v průběhu přípravy knihy, která v mnohém pojednává o smyslu života, přijde zpráva, že její autor zemřel. Björn Natthiko Lindeblad, původně zámožný ekonom a poté lesní mnich v Thajsku, trpěl již v době vzniku rukopisu nevyléčitelnou nemocí. O to větší má jeho odkaz váhu, pokud jej na sebe necháte působit. Nehledě na tento smutný fakt, je kniha Moudrost mnicha prodchnuta optimismem, jemným humorem a převládající nadějí. Doporučujeme jako četbu do hamaky.

Abychom pochopili význam a vliv tohoto starobylého rodu, musíme se ponořit hlouběji do historie. Z celé plejády úspěšných šternberských hrabat jsem vybrala jen několik, abych na jejich kariéře ukázala, jak byli nesmírně vzdělaní a pracovití.

Publicista a spisovatel Jaromír Štětina pracoval 14 let jako válečný zpravodaj a dalších 15 let se zabýval válkami jako politik. Ve své nejnovější knize apokryfních povídek s pomyslným podtitulem „o pradávní české nejednotě“ čtenáře provádí českými bitevními poli od vyvraždění Slavníkovců, přes bitvu u Sudoměře, na Bílé hoře a u Hradce Králové až po osmašedesátý. Od dob praotce Čecha nezažila naše země tak dlouhou dobu míru jako za posledních téměř 80 let. Jak dlouho ještě tato doba potrvá? Až mrazivě aktuální kniha, doplněná ilustracemi Myokard, je uvedena obsáhlým rozhovorem s Jaromírem Štětinou s příznačným názvem „Člověk je dějinami vláčen, často i proti své vůli“. Část rozhovoru přinášíme zde:

Klasik praví, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý, a stejně tak bude platit, že asi každý čtenář cestopisů (a nejen on) zná knihy tamního rodáka Ladislava Zibury. Ten během covidové pandemie „využil“ toho, že možnosti vycestovat do zahraničí byly značně omezené, a vydal se na putování po českých luzích a hájích. Své zážitky shrnul ve své zatím poslední knize Prázdniny v Česku, která je plná humorných setkání a příběhů, ale také neobvyklých tipů na výlety nebo zajímavostí z české historie.

Kniha Billa Brysona Tělo vás vezme na fascinující cestu do hlubin lidského organismu, do historie medicíny a jejích hrdinů a poodhalí vám mnoho ohromujících souvislostí a faktů. Díky jeho vyprávění si uvědomíte, že jsme záhadnější a složitější, než jste si vůbec dokázali představit.

Váháte, jaký cíl zvolit pro prázdninový výlet? Vydejte se na Kvildu a dále po stopách muže, který se 10 let skrýval ve skříni! Příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli totalitnímu režimu a pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání pomocí lsti unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Renomovaný publicista Pavel Švec odkrývá – mj. na základě bádání v Archivu bezpečnostních služeb – zákulisí případu nazvaného estébáky „Akce Kvilda“ ve stejnojmenné knize

O dalším doporučení naší letní čítanky jsme nemuseli dlouho uvažovat. Román Matka světla islandské spisovatelky Auður Avy Ólafsdóttir se k tomuto létu hodí hned z několika důvodů. Kromě toho, že jde o oceňovanou a originální autorku, jejíž melancholický humor a nadhled si čeští čtenáři tolik oblíbili (vyšly jí v českém překladu už 4 knihy!), letošní červenec se nese ve znamení islandské literatury, protože na každoroční Měsíc autorského čtení se do Brna, Ostravy a dalších měst na Slovensku dorazí kolem třiceti islandských spisovatelů a spisovatelek. A v neposlední řadě nabízí Matka světla příjemnou příležitost trochu se za horkých letních dní alespoň tematicky osvěžit, protože děj se odehrává v Reykjavíku za temných polárních nocí…