blog

Dana Huňátová působila od 11. 12. 1989 jako vedoucí kabinetu prvního postkomunistického ministra zahraničí, do 10. 12. 1989 disidenta, Jiřího Dienstsbiera. V knižní reportáži „Sametová diplomacie“ vzpomíná na to, jak Václav Havel a Jiří Dienstbier vytvářeli nezávislou československou zahraniční politiku a jaké skvělé renomé naše země ve světě v té době měla. V letech 1992–2014 byla velvyslankyní ve Finsku, Egyptě a Malajsii a generální konzulkou v Chicagu. Svoje zkušenosti a zážitky popsala v knize „Matka diplomatka“. Její poslední knihou je „Setkání s Dianou Phipps Sternbergovou“.

Stoleté výročí založení KSČ v květnu 1921 určitě vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti, a i budoucnosti. Nějaké odpovědi je možné nalézt v knize rozhovorů a polemik „Pěticípá totalita“ Část rozhovoru s publicistou, bývalým senátorem a poslancem Evropského parlamentu Jaromírem Štětinou zde dáváme jako ukázku:

Karel Pacner, je jedním ze dvou Čechů, kteří byli v červenci 1969 u startu prvních lidí na Měsíc. Pracoval tehdy v Mladé frontě, umanul si, že takovou převratnou událost musí komentovat přímo z místa, a to také učinil. Jeho každodenní zprávy Houstne, tady Pacner se staly kultovními. Z pohledu dnešní doby, kdy existují mobilní telefony, internet, družicové přenosy…, se zdá být vznik tehdejších reportáží a jejich přenos přes oceán přímo neuvěřitelný. Uběhlo půl století a Karel Pacner pořád patří mezi novinářské špičky a špičky autorů literatury faktu, s novými technologiemi se zcela samozřejmě sžil a od svého počítače dokáže bádat mj. v archivech tajných služeb. O čemž svědčí ohlas jeho posledních knih z oblasti špionáže. Karel Pacner je bezesporu českou jedničkou v popularizaci kosmonautiky i špionáže.

S překladatelkou z norštiny Kateřinou Krištůfkovou jsme si povídali o tom, co ji přivedlo k překladatelskému povolání, na jaké překlady ráda vzpomíná anebo jak ji umí překvapit autor, od kterého přeložila už asi patnáctou knihu. Uhádnete, kdo to je?

Nekompromisní historik a publicista Petr Blažek k trilogii Karla Pacnera napsal: „Je to velký počin. Karel Pacner supluje činnost jedné státní instituce."